Těhotenská aplikace

Přihlásit se  \/ 
x
x
Registrovat  \/ 
x

Roboticky asistované operace jsou u nás prováděny už 11 let. Za tu dobu bylo v České republice provedeno přibližně 10 000 robotických výkonů. Aktuálně je v České republice celkem sedm robotických center, většina operací provedených za poslední tři roky však spadá pouze pod čtyři pracoviště. Roboticky se v České republice operují hlavně pánevní karcinomy, jejichž robotické odstranění hradí několik zdravotních pojišťoven. Bohužel robotických operací rakovin dělohy se v Česku provádí poskrovnu, ačkoliv v celosvětovém měřítku gynekologické operace v robotické chirurgii dlouhodobě vedou.

Roboticky asistované výkony zažívají celosvětový boom. Každoročně je provedeno více než 700 tisíc robotických operací, z nichž na gynekologické zákroky připadá 45 %, na urologické 30 %, na výkony v břišní chirurgii 20 % a na ostatní operace 5 %. Rostoucí popularita robotů v medicíně má několik racionálních důvodů. Preciznost takových operací umožňuje pacientky a pacienty operovat bezpečněji (lékaři mohou díky přesnosti odoperovat to, co by v mnoha případech vůbec operovat nemohli, anebo jen velice obtížně), výkon je miniinvazivní, tedy bez nutnosti operovat "otevřeně", což je pro pacienty šetrnější a rekonvalescence je výrazně kratší. V neposlední řadě je ale důležité i to, že vyškolit lékaře pro práci s robotem je o mnoho snazší než naučit lékaře operovat laparoskopicky, což je sice také metoda miniinvazivní (a navíc levnější), ale klade na operatéra vyšší nároky a je méně precizní. Robotická chirurgie má bezesporu mnoho výhod a pro složité operace v malé pánvi je podle odborníků naprosto ideálním řešením.

Roboticko-urologické Česko

V České republice aktuálně působí sedm funkčních robotických center, v roce 2015 v nich bylo provedeno 1 455 robotem asistovaných výkonů. Kdo čeká, že s ohledem na celosvětové statistiky bude z toho 600 gynekologických operací, 400 urologických a tak dále, mýlí se. Téměř 1 200 operací (81%) spadá do specializace urologie (převážně pro karcinom prostaty), 9 % do břišní chirurgie (karcinom rekta) a jen necelých 7 % se týká gynekologie (maligní nádory děložního těla a hrdla).

Robotické výkony v České republice

robotická chirurgie

zdroj: doc. MUDr. Vladimír Študent, Fakultní nemocnice Olomouc (dostupné na www.psp.cz)

Výše uvedená disbalance by se jistě dala dobře vysvětlit například vyšší incidencí (výskytem) rakoviny prostaty oproti světu, respektive výrazně nižší incidencí malignit v gynekologii. Bohužel žádné takové vysvětlení nabídnout nelze. Ve světovém žebříčku incidence rakoviny prostaty je Česká republika ve čtvrté desítce, v evropském měřítku na konci druhé desítky. Co se však rakoviny děložního těla týče, byla v roce 2010 Česká republika na prvním místě evropského žebříčku, šesté místo pak Česká republika obsadila v žebříčku hlavních gynekologických malignit v malé pánvi (tedy rakoviny děložního těla, hrdla atd.).

Důvod pro ignorování ženských malignit v robotické chirurgii nenabízí ani porovnání incidence zmíněných diagnóz mezi sebou, ta je totiž v České republice u rakoviny prostaty a gynekologických nádorů malé pánve obdobná: jde přibližně o 130 případů na 100 000 obyvatel, přičemž se výrazně liší věk, kdy nemoc propuká - u žen gynekologické malignity nastupují výrazně dříve.

Peníze až v první řadě

Zbývají tedy zdravotní pojišťovny. "Robotické operace jsou hrazeny nad rámec vyhlášky. Nebyly totiž zařazeny do Seznamu zdravotních výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění, který vydává Ministerstvo zdravotnictví," říká tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý. Dodává, že VZP hradí operace tří zhoubných nádorů: rakoviny prostaty, rakoviny dělohy a rakoviny rekta. Nasmlouvané objemy úhrad si pak robotická centra čerpají v příslušných specializacích na základě vlastního uvážení, pojišťovna jim nediktuje, zda-li mají operovat prostaty, anebo dělohy.

Pojďme se tedy podívat, jak vypadají úhrady za robotické operace. Za robotické odstranění dělohy dostane nemocnice zhruba 120 000 Kč. Za robotické odstranění prostaty zaplatí pojišťovny přibližně 112 000 Kč. Tedy výše úhrady je víceméně stejná. Jenomže odstranění dělohy u onkologicky nemocné pacientky trvá 5 hodin, je tedy časově dvakrát náročnější než odstranění prostaty. Každý správný hospodář dá tedy přednost dvěma operacím prostaty za 224 000 korun před jedním odstraněním dělohy za 120 000 Kč.

Slibem nezarmoutíš

Aktuální stav je zřejmě důsledkem faktu, že robotická centra historicky vznikala mimo velká gynekologická onkocentra, a tudíž neuspokojivá situace na poli gynekologie nikoho nijak výrazně nepálila.

Ke zmapování situace se portál Gynweb.cz snažil získat statistická data, a proto oslovil sedm českých center robotické chirurgie s žádostí o spolupráci. Odpověděla pouze tři, přičemž jedno z nich, brněnské pracoviště U Svaté Anny, se omezilo na konstatování, že robotické centrum bylo v nemocnici uzavřeno (na doplňující otázky, zda jsou za uzavřením centra finanční problémy a co se tedy s robotem za několik desítek milionů korun stalo, už tiskové oddělení nemocnice nereagovalo).

Naštěstí je možné mnoho statistických dat a dalších informací nalézt volně na internetu, a lze si tak mozaiku české robotické chirurgie pomalu skládat i bez oficiálních vyjádření robotických pracovišť. Zajímavým příspěvkem do této mozaiky je bezesporu více jak deset let starý článek Světlany Ryskové na portále euro.cz (zde), který nám nabízí malý exkurz do počátků české medicínské robotiky.

Psal se rok 2005 a státní Nemocnice Na Homolce dostala zelenou k nákupu historicky prvního operačního robota na území České republiky, a to za částku 45 mil. Kč. Jak tehdy uvedly Zdravotnické noviny, tato nemocnice pyšnící se čerstvé získanou akreditací JCI získala navíc na jeho pořízení státní dotaci ve výši 10 mil. Kč. Nákupu předcházela působivá prezentace robota za účasti poslanců, médií a odborné veřejnosti. A právě tehdy, jak uvádí portál euro.cz, zástupci nemocnice tvrdili, že polovina výkonů bude v břišní chirurgii, třetina v gynekologii a zbytek v kardiochirurgii a cévním lékařství. A v budoucnu má být každý rok provedeno 600 operací. Do jaké míry se sliby lišily od reality, dokládá následující graf.

Robotické výkony v Nemocnici Na Homolce

robotickachirurgie1

zdroj: www.csrch.cz

Gynekologických výkonů bylo v Nemocnici na Homolce provedeno poskrovnu, od roku 2010 žádný, což nepochybně souvisí s uzavřením ne příliš významného gynekologického onkocentra. Navíc má nemocnice daleko jak k avizovaným šesti stům operací ročně, tak k hranici rentability, která se v ČR udává kolem 200-300 operací za rok. Ani to však vedení nemocnice neodradilo od nákupu dalšího robota, který nemocnice převzala v září tohoto roku opět se slibem, že se jeho prostřednictvím budou provádět i výkony gynekologické.

Robotická centra bez vhodných pacientek

Pacientky s gynekologickými nádory se léčí ve specializovaných centrech, tzv. Centrech vysoce specializované zdravotní péče v onkogynekologii. Těch je v České republice necelá dvacítka a nacházejí se převážně ve fakultních nemocnicích, případně ve větších krajských nemocnicích. Bohužel jen tři robotická centra se nachází v zařízeních s onkocentry: Fakultní nemocnice Olomouc, Nemocnice Nový Jičín a Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem.

Například v Praze působí dvě robotická pracoviště, a to v již zmíněné Nemocnici Na Homolce a v Ústřední vojenské nemocnici. Ani jedno nepatří mezi tzv. gynekologická onkoncentra, proto tyto dva pražské roboty onkogynekologicky nemocným ženám neslouží (v ÚVN bylo v roce 2015 provedeno 11 gynekologických operací, což představuje pouhá 4 % ze všech robotických výkonů střešovického pracoviště).

Naopak vhodné pacientky se koncentrují kromě FN Motol také například v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, kde se na Gynekologicko-porodnické klinice nachází významné onkocentrum v čele se světoznámým profesorem Cibulou a největší a nejstarší gynekologicko-endoskopické centrum v České republice, tzv. oddělení G5. Do tohoto zařízení, kde se ročně provede více než 2 000 miniinvazivních zákroků, z toho polovina laparoskopických, se vážně nemocné pacientky sjíždějí z celé České republiky. Právě laparoskopie je výrazně levnější variantou robotické chirurgie: rovněž jde o operaci "klíčovou dírkou", tedy prostřednictvím kamerového systému a operačních nástrojů zasunutých do dutiny břišní drobnými otvory. Dnes již hodně používané 3D laparoskopické systémy nabízejí prostorový pohled do operačního pole a operatérovi tak usnadňují orientaci. Robotické systémy však mají tu výhodu, že eliminují třes ruky, poskytují stabilní obraz i širší možnosti manipulace nástroji.

"Kdybychom měli k dispozici robota, ročně bychom na něm potřebovali odoperovat asi šedesátku onkologických pacientek a stejné množství pacientek s endometriózou (pozn. redakce: endometrióza je nezhoubné, avšak často extremně bolestivé onemocnění žen ve fertilním věku způsobující neplodnost, svým invazivním růstem připomíná nádorová onemocnění a destruuje nejen orgány vnitřních rodidel, ale i okolní orgány střevního a močového systemu)," říká doc. MUDr. Michal Mára, CSc., vedoucí pooperační JIP oddělení G5 a předseda Sekce gynekologické endoskopie České gynekologické a porodnické společnosti. Oddělení G5, které je zároveň školicím gynekologicko-endoskopickým střediskem, však nemá ani robota, ani 3D laparoskopickou věž, která se pomalu stává standardem každého většího laparoskopického pracoviště v Česku. Oddělení podporuje nadační fond, který nákupem špičkových laparoskopických operačních nástrojů umožňuje operace provádět na dostatečné technologické úrovni.

V Olomouci to jde

Příkladnou symbiózu mezi robotickým centrem a (onko)gynekologií najdeme ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde robotické centrum vzniklo v roce 2009 za spolupráce urologů, chirurgů a gynekologů a kde se dnes ročně provádí asi padesát gynekologických operací, což je nejvíc v celé republice. "Gynekologie má v naší nemocnici vyčleněn robotický systém na jeden den v týdnu. Z tohoto pohledu je provedení padesátky náročných, pětihodinových onkogynekologických operací za rok na jednom robotickém systému v daných podmínkách prakticky maximem možného", přibližuje systém sdílení robotického systému prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D., přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc. Právě profesor Pilka je vytrvalým propagátorem robotické chirurgie. Jako zkušený operatér velmi dobře ví, jak náročné je vychovat dobrého laparoskopického operatéra. Jinak deset let potřebného tréninku se u robotiky krátí na 1-2 roky, což podle profesora Pilky zlepší dostupnost minimálně invazivní chirurgie, protože počet špičkových chirurgů se rychleji rozšíří. "My si myslíme, že robot by měl být dostupný ve všech onkogynekologických centrech v České republice,“ nechal se v médiích opakovaně slyšet profesor Pilka.

Je v Česku robotů moc, anebo málo?

Se sedmi robotickými centry a 1455 operacemi v roce 2015 vychází průměrně 200 operací na robota, což je těsně na hranici rentability. Jenomže situace je výrazně jiná: pouze čtyři robotická centra v posledních dvou letech dokázala překonat hranici dvou stovek operací ročně, respektive 89% všech robotických operací provádějí čtyři pracoviště: Fakultní nemocnice Olomouc, Ústřední vojenská nemocnice v Praze, Nemocnice Sv. Zdislavy Mostiště, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem. To je voda na mlýn odpůrcům roboticky asistovaných operací: některá robotická centra jsou neefektivní.

Problém je jistě v úhradovém systému. Zdravotní pojišťovny vyjednávají s jednotlivými centry úhradu péče individuálně jakožto "balíčkové ceny", a to nad rámec tzv. úhradové vyhlášky. Téměř shodné úhrady za náročnou hysterektomii (odstranění dělohy), která trvá i pět hodin, a dvouhodinové odstranění prostaty ekonomicky "hraje" pro prostaty, ale v případě navýšení úhrad za odstranění dělohy by zase hrozilo, že by se gynekologické výkony omezily z důvodu rychlejšího čerpání dohodnutého, pevně stanoveného limitu.

Chybu je třeba hledat především v systému, tedy zejména na Ministerstvu zdravotnictví, které jednak nezařadilo robotické výkony do tzv. úhradové vyhlášky, čímž jsou centra limitována zmíněnými balíčkovými cenami, jednak historickou neschopností řídit nákupy technologií . Dokud se budou robotická centra zakládat bez ohledu na potřeby veřejnosti, těžko můžeme očekávat nárůst výkonů v gynekologii tak, aby se blížil celosvětovému trendu. Je to podobné, jako když stavíme stanice metra v polích, kde lidé nežijí (případně nám k tomu ještě chybí certifikovaní strojvůdci). Nabízí se pak otázka, zda-li spíše než investovat do robota, kterého za pár let odstavíme do kouta, není lepší nakoupit dvacet 3D laparoskopických věží a vybavit jimi operační sály po celé republice, kde dnes pracují dobří operatéři na zastaralých technologiích.

S tímto by ale jistě nesouhlasili odborníci, kteří již robotické technologie pravidelně používají a z jejich nesporných výhod se každodenně těší. Ačkoliv 3D laparoskopie prokazatelně poskytuje výrazně vyšší operační komfort, do robotických technologií má daleko. A špičkové technologie v souvislosti s rostoucím počtem onkologicky nemocných potřebuje česká veřejnost jako sůl - bez ohledu na to, zda hovoříme o mužích, či ženách. "Nejnovější robotické systémy již přímo do operačního pole umožňují promítat výsledky předoperačních vyšetření pomocí CT nebo magnetické resonance, a posunují tak možnosti chirurgie do úplně jiné kvalitativní roviny. V blízké budoucnosti bude dokonce možné mít k dispozici v operačním poli celou řadu takových vyšetření provedených již přímo v průběhu operace na operačním sále," popisuje budoucnost profesor Pilka.

Kéž by byla budoucnost v české medicíně tak růžová, gynekologii nevyjímaje.

Autor:
Petra Horáková Krištofová
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

úvodní ilustrační foto: fotolia.com

Další články k tématu

Dívka se pořezala při zavádění tampónu s aplikátorem
Dívka se pořezala při zavádění tampónu s aplikátorem Patnáctiletá Bára z Prahy utrpěla vážné zranění poté, co si zaváděla tampón Tampax s aplikátorem. Ten měl dívku poranit tak, že musela na urgentní operační výko...
Mrtvě narozené děti bude možné pohřbít
Mrtvě narozené děti bude možné pohřbít Dolní komora Parlamentu schválila novelu zákona o pohřebnictví, který změní způsob nakládání s mrtvě narozenými dětmi. Tělíčka dětí po potratu, splní-li podmínk...
Problém s pánevním dnem? Člověk je dvounožec se špatnými návyky, říká známá gynekoložka
Problém s pánevním dnem? Člověk je dvounožec se špatnými návyky, říká známá gynekoložka Vyhledávaná gynekoložka MUDr. Kamila Nouzová působí už několik let ve své pražské ordinaci ProfiGyn. Letos ke sv&yacut...
Otcové u porodu? Téma, na kterém se porodnice neshodnou
Otcové u porodu? Téma, na kterém se porodnice neshodnou Ústavní soud rozhodl, že za přítomnost osoby blízké u porodu mohou porodnice žádat poplatek jen tehdy, doloží-l...
Oddělení G5 U Apolináře obhájilo prvenství v gynekologické endoskopii
Oddělení G5 U Apolináře obhájilo prvenství v gynekologické endoskopii Oddělení G5 Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze (tzv. klinika U Apolináře) si i v roce 2015...

Upozornění

Portál GYNWEB.cz obsahuje autorské články specialistů, rozhovory s nimi a také články vzniklé kompilací z veřejně dostupných zdrojů. Tyto články, jakožto rady v on-line poradně, v žádném případě nenahrazují konzultaci s lékařem, ani lékařskou péči. Všechny informace zde uvedené nejsou konkrétním návodem na léčbu a jsou pouze obecným informačním materiálem. Autoři článků ani provozovatel tohoto serveru nenesou odpovědnost za jakékoli nerespektování tohoto upozornění.
Přebírání obsahu je možné jen po písemném svolení majitele portálu GYNWEB.cz.
Tým portálu GYNWEB.cz

new gynweb

Adresa:
PHK MARKETING s.r.o.
Sokolovská 81/55
186 00 Praha 8
IČ 04024214

email: info@gynweb.cz

GYNWEB.cz je hlavním mediálním partnerem Nadačního fondu APOLENA. Nadační fond APOLENA podporuje moderní operační léčbu žen, které trpí závažnými gynekologickými onemocněními, a to na největším českém gynekologicko-endoskopickém pracovišti v Praze "U Apolináře".
Více na www.apolena.eu.